Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vrozené vývojové vady vznikají v důsledku genetických poruch nebo působení vnějších vlivů během těhotenství. Mezi vnější vlivy se řadí zejména: onemocnění matky – zvláště pak virovými onemocněními, jako jsou např. zarděnky nebo příušnice, nebo i jinými nemocemi, jako je např. toxoplazmóza, nedostatek vitaminů, teratogenní látky – například vedlejší účinky léků, konzumace alkoholu, užívání drog, škodlivé fyzikální vlivy – například rentgenové a jiné ionizující záření. Závažnost vrozených vývojových vad se pohybuje od relativně snadno léčitelných (např. koňská noha) přes závažné (např. Treacher Collinsův syndrom) až po ty, které nejsou slučitelné se životem (např. pokud chybí nějaký životně důležitý orgán). Viz také vrozený, genetická porucha, vrozené srdeční vady.

Vrozené metabolické vady je jiný název pro dědičné metabolické poruchy. Viz také vrozený, metabolismus.

Vrozené srdeční vady se řadí mezi nejčastější vrozené vývojové vady novorozenců. Z 1000 dětí bývá těmito vadami postiženo 7 až 10. Některé z nich bývají zjištěny již během prenatálního vývoje, jiné až po narození. Závažnost zdravotního postižení způsobeného vrozenými srdečními vadami závisí na formě a závažnosti samotného defektu. Celkové vyhlídky na vyléčení jsou nicméně dobré: i lidé s operovanými srdečními vadami obvykle mívají vysokou kvalitu života. Rozlišujeme tři velké skupiny vrozených srdečních vad: Vrozené srdeční vady bez zkratu: stenóza plicní chlopně, stenóza aortální chlopně, koarktace aorty, apod. Vrozené srdeční vady s levopravým zkratem: defekt síňového septa, defekt komorového septa, otevřená Botallova dučej, defekt atrioventrikulárního septa, apod. Komplexní srdeční vady: transpozice velkých tepen, syndrom hypoplastického levého srdce, Fallotova tetralogie, apod. Viz také vrozený, vrozené vývojové vady.

Prenatální vývoj je vývoj dítěte před narozením, tzn. v děloze matky. Viz také prenatální.

Psychický vývoj je jiný název pro duševní vývoj. Viz také psychický, poruchy psychického vývoje.

Duševní vývoj neboli psychický vývoj je vývoj kognitivních, emočních, intelektuálních a sociálních dovedností, tedy vývoj „duševního“ fungování člověka v průběhu celého jeho života – od dětství až po stáří. Duševním vývojem člověka se zabývá vývojová psychologie. Viz také poruchy psychického vývoje.

Vývojová psychologie je podobor psychologie, který studuje duševní vývoj člověka v průběhu celého jeho života: od dětství až po stáří. Viz také psychologie.

Poruchy psychického vývoje je souhrnné označení pro skupinu duševních poruch, které jsou pozorovány již od dětství a mohou zahrnovat méně či více závažná postižení v různých oblastech. Používání pojmu „poruchy psychického vývoje“ se může u různých odborníků mírně lišit. Poruchy psychického vývoje v nejužším slova smyslu jsou vyjmenovány v kategorii F80–F89 v Mezinárodní klasifikaci nemocí (verze MKN-10). Podle tohoto výkladu se sem řadí specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, specifické vývojové poruchy školních dovedností, specifické vývojové poruchy motorických funkcí, poruchy autistického spektra apod. V širším slova smyslu bývá někdy mezi poruchy psychického vývoje zahrnována ADHD, případně i antisociální chování či schizofrenie, která začíná v dětství a pokračuje po celý život. Poruchy psychického vývoje jsou přítomny od raného dětství. Většina z nich se s věkem dítěte zlepšuje, ale některé mohou vyústit v poruchy, které přetrvávají po celý život. Poměrně významnou roli hraje u poruch psychického vývoje genetická predispozice; postiženi bývají častěji chlapci než dívky. Viz také porucha, psychický vývoj.

Refrakční vady jsou oční vady, při nichž člověk nevidí ostře (není-li tato vada korigována, nejčastěji brýlemi nebo kontaktními čočkami). Existuje několik různých typů refrakčních vad, nejznámější z nich jsou krátkozrakost a dalekozrakost.

Chlopenní vady jsou onemocnění srdce, která se vyznačují narušenou funkcí srdečních chlopní. Čtyři srdeční chlopně si můžeme zjednodušeně představit jako „ventily v čerpadle“, které zajišťují, aby tekutina (v tomto případě krev) proudila správným směrem. U zdravého srdce fungují všechny chlopně bez problémů. V případě chlopenní vady je některá z chlopní postižena buď stenózou (zúžením) nebo insuficiencí (nedomykavostí).